Chov Králíků

Krmení.....

  K základním předpokladům úspěšného chovu zvířat, a proto i králíků, patří správná výživa, zdravotní stav a hygiena chovu. Patří sem přirozeně tedy i zdravotní a hygienická nezávadnost krmiv.

    Správná výživa je dána splňujícím limitem po stránce kvality a kvantity krmné dávky, vyvážeností v oblasti živin, makro i mikroprvků, vitamínů, aminokyselin, případně dalších biologicky účinných látek. U úspěšného chovatele musí odpovídat a vycházet z požadavků plemene, stáří králíků, jejich hmotnosti, pohlaví, chovatelského využití, ale i fyziologické potřebě. Je zřejmé, že v současné době řada plemen a v nich nejkvalitnější chovy nelze krmit jako dříve. Organismus má vysoké požadavky. Nejsou-li splněny, vede to dříve či později k neúspěchům v chovu. Je dokázáno, že v užitkových chovech hospodářských zvířat tvoří náklady na krmivo cca 70 % z celkových vlastních nákladů na jednotku produkce. Je tomu i při odchovu výstavních králíků. Proto je i v našem zájmovém chovatelství nutno se touto skutečností zabývat.

    Z hlediska anatomie a fyziologie  můžeme králíka zařadit mezi býložravce. Znamená to, že své potřeby po stránce výživy musí uskutečňovat přeměnou látek rostlinného původu na látky tělu vlastní, což je na látky živočišného charakteru. Ty potřebuje pro látkový metabolismus a dále zajištění produktů – masa, srsti, kožešin, mléka. To může být splněno v očekávané a žádoucí míře při plnohodnotné výživě a výborném zdravotním stavu, který je úrovní výživy výrazně ovlivněn. Plnohodnotná výživa je charakterizována takovou krmnou dávkou, která splňuje fyziologické potřeby králíka po stránce kvality, kvantity a jejich poměru.

Krmné dávky pro králíky sestavujeme s ohledem na jejich hmotnost, stáří, pohlaví a cíl chovu. Složení krmné dávky a potřeba živin je udávána:

• Sušina v % či g.
• Dusíkaté látky (NL), dříve i stravitelné dusíkaté látky  (SNL) se vyjadřují v %  či g
• Energie, dříve ve škrobových jednotkách a nyní v metabolizovatelné energii ( ME ) se vyjadřuje v kj / kg krmiva.
• Vláknina v % nebo g / kg .
• Aminokyseliny v % nebo g / kg.
• Minerální látky v g / kg a nebo mg / kg.
• Vitamíny v % nebo mg / kg a nebo m.j.

Živiny organismus získává z vnějšího prostředí z různých druhů předkládaných krmiv. Mají funkci budovací, stavební, energetickou a řídící.

Dusíkaté látky   

     a ) bílkoviny (proteiny  mají mimořádný význam, zasahují do všech fyziologických pochodů. Základní složku tvoří aminokyseliny. Ty se spojují v různě velké a různě uspořádané řetězce, váží se i na látky nebílkovinné a proto vzniká mnoho kombinací. Ty mají za následek pestrost bílkovin. Postradatelné (neesenciální) aminokyseliny nemusí být v krmivu, organismus si je dovede vytvořit sám. Druhou skupinou jsou aminokyseliny nepostradatelné  (esenciální), které si organismus nevytvoří. Za určitých okolností je možný přechodný stupeň – aminokyseliny semiesenciální . Význam bílkovin pro králíka spočívá v základní stavební složce živé hmoty – tj. při tvorbě svalstva, krve, mízy žaludeční a střevní šťávy, tvorbě srsti a kůže, enzymů, hormonů a vitamínů, které ovlivňují a řídí životní děje.

    b )  amidy patří mezi dusíkaté látky nebílkovinné. Ty se dělí dle chemické struktury dále. Za zmínku stojí hlavně alkaloidy a organické látkové přeměny. Dusíkaté glykosidy jsou hlavně v listech, prudce jedovatý  pro králíky je solanin, obsažený v klíčcích brambor.

    c ) dusitany, dusičnany a amoniak jsou třetí skupinou. Obsaženy mohou být v mladých rostlinách, silážích a u krmiv, která byla přehnojena. Mohou způsobit i hromadný úhyn.

    Největší spotřebu bílkovin má organismus v době rozmnožování (reprodukce) u březích, kojících králic, v době línání, růstu vlny, odchovu a růstu mláďat.   

1.     Cukry jsou zdrojem energie.

2.     Tuky jsou koncentrovaným zdrojem energie, složkou buněčných struktur, hormonů, podílí se na mechanické ochraně orgánů (tzv. funkční tuk, např. oblasti ledvin). Podílí se na omezení tepelných ztrát. Základní složkou jsou mastné kyseliny, které příznivě ovlivňují růst, pružnost  a lesk srsti. Zdrojem jsou především olejniny  - lněné semeno a slunečnice.

3.     Vláknina je podpůrná složka rostlinných buněčných stěn. Je tvořena hemicelulózami , celulózou, kutinem a ligninem. Ovlivňuje stravitelnost a produkční účinnost krmiva. U mladé píce je stravitelnost organické hmoty až 90 %, u píce z vegetačního hlediska starší klesá, u slámy to bývá  40 % i méně. Z hlediska fyziologie  trávení vláknina vyvolává mechanickou nasycenost a podporuje peristaltiku střev. Ovlivňuje stravitelnost krmiva.

4.     Minerální látky se podílí na stavbě kostry, ovlivňují činnost trávícího ústrojí, cévní a nervovou soustavu. Jsou základním předpokladem vysoké produkce i reprodukce, ovlivňují zdravotní stav. Největší požadavky mají březí a kojící králice a mláďata. Biologická dostupnost minerálního prvku je podmíněna intenzitou vstřebávání, kterou ovlivňuje hlavně fyzikální a chemická forma, velikost částic krmiva, výše užitkovosti, využitelnost organismu a druh krmiva. Vápník – při jeho nedostatku vzniká u mláďat křivice, u dospělých králíků lomivka. Zdrojem vápníku číslo jedna je kvalitní vojtěškové, případně jetelové seno. Fosfor má význam při energetickém metabolismu, nedostatek způsobuje nechutenství, poruchy růstu a pohybového aparátu, může se podílet i na nižším zabřezávání. Bohatým zdrojem jsou pšeničné otruby. Vzájemný poměr vápníku a fosforu má činit 3 : 1. Hořčík při nedostatku způsobuje nechutenství, pohybové potíže a předrážděnost. Sodík a chlór (sůl) zlepšují chuť krmiv, podporují růst, regulují pH v těle, zabezpečují tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku. Nedostatek sodíku způsobuje malou produkci mléka. Nejvíce sodíku obsahují okopaniny. Na den se doporučuje dávka 0,1 – 0,25 g / l ks  sole. Při předávkování hrozí nebezpečí průjmu. Draslík, který je obsažen především v okopaninách, většinou nechybí. Při přebytku způsobuje poruchy plodnosti. Síra ve formě sirnatých aminokyselin (methlonín, cystin a cystein) je součástí všech tkání, zvláště kůže, vlny, peří a kožešin. Minerální látky jsou reprezentovány ještě řadou dalších prvků, např. železem a mědí, jejichž nedostatek způsobuje chudokrevnost, dále selen, který v nedostatku působí ztrátu chuti a pod.

5.     Vitamíny podporují základní životní funkce, zvyšují využitelnost krmiva a tím snižují jejich spotřebu, zvyšují přírůstky živé hmotnosti, zvyšují odolnost proti faktorům vnějšího prostředí, významně ovlivňují reprodukci, ovlivňují biologickou hodnotu živočišných produktů. Naprostý nedostatek vitamínů označujeme jako avitaminózu, hypovitaminóza je označení pro částečný nedostatek, jasný klinický obraz chybí. Hypervitaminóza je jednostranný přebytek vitamínů a bývá vzácná. Vitamíny se vyskytují buď ve formě aktivní nebo ve formě neúčinné – tzv. provitamíny . Většina z nich je málo odolná proti teplu.

Vitamín A  podporuje růst, obranyschopnost, vidění. Nedostatek způsobuje poruchy reprodukce, růstu, snížení odolnosti proti infekčním chorobám a poruchy nervového systému. Zdrojem je kvalitní seno, zelená píce, mrkev i řepa.

Vitamín  D vzniká v organismu v době, kdy je vystaven slunečnímu záření. Společně s vápníkem a fosforem se podílí na tvorbě kostí, má sedm provitamínů, z nichž nejúčinnější je D ₄ u savců a D ₃ u drůbeže. Zdrojem je rybí tuk.

Vitamín E – jeho nedostatek způsobuje nekrózu jater, světlé zbarvení svaloviny, postihuje pohlavní orgány. Je nazýván vitamínem plodnosti. Ovlivňuje využitelnost ostatních vitamínů, především vitamínu A. Je obsažen v zelené píci a obilných klíčcích. Vitamín K je nazýván i jako proti krvácivý, ovládá propustnost cév a je obsažen v zelené píci.

Vitamín B vytváří celý komplex, např. B₁, B₂, B₆, B₁₂ – ovládá látkový metabolismus, krvetvorbu a nervový systém. Králík má vlastní zdroj – požíráním vlastních výkalů – koprofagii. Zdrojem je dále zelená píce, kvalitní úsušky, otruby.

Vitamín C ovlivňuje metabolismus aminokyselin, aktivitu jater a slinivky břišní, chrání před infekcemi a je to zároveň účinný antistresový faktor. Králíci jsou soběstační, deficit  je ojedinělý. Zdrojem je zelená píce, čerstvé okopaniny, ovoce a zelenina.

    V oblasti výživy a krmení králíků se chovatel může setkat s pojmem specificky účinné látky. Patří k nim:

·        antibiotika, která  jsou vyvážena nižšími organismy (bakterie a plísně) a na jiné druhy působí baktericidně – ničí původce mnoha infekčních onemocnění.

·        probiotika jsou živé kultury mikroorganismů či jejich metabolity, případně směs obou. Dělí se na mikrobiotika, která  příznivě ovlivňují strukturu mikrobiálního osídlení trávícího ústrojí a enzymové preparáty (enzym se podílí na trávení potravy).

·        antioxidanty  snadno přijímají kyslík, chrání před oxidací. Využívá se na ochranu  (stabilizaci) tuků a látek v tucích rozpustných (např. vitamíny A, D, E, K).

·        emulgátory mají schopnost umožnit jemné rozptýlení  tuků a lipofilních látek v tekutém prostředí

·        zchutňující látky zvyšují příjem krmiva především u mláďat, např. sacharin, silice, anýzová a fenyklová.

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz